Otevřený dopis irskému "panu ne"

Vážený pane Ganley, srdečně Vám blahopřeji k udělení Antibyrokratické ceny Michala Tošovského od sdružení eStat.cz pro občany Irské republiky za to, že odmítli Lisabonskou smlouvu. Velmi postoj Vašich spoluobčanů oceňuji a považuji ho za záchranu pro Evropskou Unii jako místo svobodného ekonomického prostoru. Pana Michala Tošovského jsem měla tu čest osobně znát a vím, že to byl nesmírně čestný, zodpovědný a pracovitý člověk, vlastenec, kterému osud ČR skutečně ležel na srdci.

             Velmi si vážím toho, že Irové jasně svými činy prokázali, že k tomu, aby respektovali čtyři základní unijní svobody, nepotřebují další byrokratické velmocenské smlouvy a příkazy. A že, na rozdíl např. od Německa a Rakouska otevřeli svůj pracovní trh všem občanům EU. Nepovažuji totiž za Evropany ty, kteří pod rouškou "evropanství" pouze skrývají své velmocenské ambice, ale ty, kteří každodenně naplňují hodnoty, na nichž základy evropské integrace stojí. Jednou z takových hodnot je svobodný pohyb pracovních sil. A bylo to právě Irsko, které jako jeden z mála členů EU umožnilo občanům z nových států pracovat a získávat zkušenosti na svém území. To se, tváří v tvář konkrétním činům, o řadě plamenných zastánců Lisabonské smlouvy rozhodně říci nedá.

             Irské referendum pro mě, jako poslankyni Evropského parlamentu a demokratickou političku, jednoznačně znamená, že nesrozumitelný a nespravedlivý dokument s názvem Lisabonská smlouva je mrtvý. A že byl slepou uličkou. Špičky EU by měly vzít na vědomí, že v demokracii politika nevzniká nad husími játry v klimatizovaných sálech a přestat se pokoušet řídit z Bruselu životy ostatních. Irské referendum je jasným důkazem, že si lidé nechtějí nechat diktát a aroganci unijních elit líbit. Proto také hlasitě odsuzuji pokusy o nátlak ze strany některých členů EU změnit racionální irské ne. Referendum ve Vaší zemi jasně prokázalo odtržení politických elit od reálné vůle občanů. Před referendem byla pro schválení Lisabonské smlouvy většina irských parlamentních stran. Samotní Irové ale dali jasně najevo, jak masivně se politické elity mýlí.

            Pokud jde o mou zemi, a nehrajme si na to, že národní zájmy v EU neexistují, irští občané vytrhli trn z paty nejen všem odpůrcům federalizace Evropské unie, ale zejména České republice. Vláda vedená ODS zcela nezodpovědně a nekompetentně Lisabonskou smlouvu podepsala, a vytvořila tak prostor pro ohrožení územní celistvosti ČR a majetkových jistot a svobod občanů ČR. Ve hře je poválečné majetkové a územní uspořádání. Federalizace EU, proti které společně bojujeme, znamená totiž naplnění cílů pohrobků nacistů, pro které je federalizace EU cestou k mnichovskému uspořádání mé vlasti. K návratu jejich nadvlády do pohraničí, k vrácení majetku nacistických kolaborantů.

             Dnes se vláda ČR bojí své politické zodpovědnosti, lavíruje a schovává se za Ústavní soud ČR. O referendum o Lisabonské smlouvě, která masivně předává státní pravomoci ČR do Bruselu, nechce ani slyšet. Krátkozrace akceptovala politiku o nás bez nás, o čemž svědčí fakt, jak se podřizuje diktátu francouzského prezidenta a německé kancléřky. Obdobně se chová i reprezentace ODS v Evropském parlamentu. 

Vážený pane Ganley,

             jsem přesvědčena, že volba irských občanů otevřela prostor pro takovou budoucnost Evropské unie, která bude odvozena od vůle lidu, nikoliv od sociálního inženýrství politických elit. Neschválení Lisabonské smlouvy v žádném případě neznamená ochromení nebo znehybnění Evropské unie. Přináší možnost nového začátku. Politici musejí přestat občany podvádět. Copak se neumíme poučit z vlastní historie? Opravdu politické elity chtějí, aby po krvavém 20. století velké státy diktovaly svou vůli státům menším?

             Stejně, jako prezident České republiky Václav Klaus, jsem přesvědčena, že Rada EU by měla respektovat pravidla a okamžitě ratifikaci mrtvé Lisabonské smlouvy ukončit. A stejně jako Vy se domnívám, že kdo chce EU zachránit, musí být proti Lisabonské smlouvě. Strana, které předsedám, bude kandidovat v červnu 2009 do Evropského parlamentu s jasným programem. Ne Lisabonské smlouvě, Ano ekonomickým svobodám EU.  Doufám, že na této cestě půjdeme společně ve prospěch občanů České republiky i Irska.

S pozdravem

Jana Bobošíková

poslankyně Evropského parlamentu

(Pro zájemce: naskenovaný originál dopisu naleznete zde.)