Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vítejte v klubu, paní Merkel!

17. 10. 2010 22:20:14
Zdá se, že v EU končí jedna éra. Etapa, kdy byl každý, kdo kritizoval snahy budovat multikulturní společnost, šmahem označen za extrémistu. Období, kdy oficiálním a jediným přípustným názorem bylo přesvědčení, že národy zcela odlišných kulturních i právních tradic mohou v klidu žít vedle sebe a mít se rádi. Kdy bylo většinové společnosti zapovězeno vyžadovat po imigrantech, aby přijali její pravidla hry a integrovali se. „Tento multikulturní přístup selhal, naprosto selhal“, přiznala o víkendu německá kancléřka Angela Merkelová. Když totéž říkal v minulosti Václav Klaus, div po něm evropští i naši pseudohumanisté neplivali.

Je pravda, že názor paní kancléřky ještě zcela nedozrál. Na jednu stranu žádá po imigrantech z islámských zemí, aby se naučili německy a zcela se integrovali do většinové společnosti, a na druhou stranu tvrdí, že islám je součástí Německa a jeho obyvatelé si musí zvyknout, že v zemi budou vyrůstat další a další mešity. Vystoupení paní kancléřky je typickým tancem na ostří nože. Kromě jiného mu předcházela pětina hlasů nizozemských voličů pro Stranu svobody Geerta Wilderse, autora návrhu na zákaz Koránu v Nizozemsku. Ke cti paní kancléřce ale slouží, že jí to alespoň došlo. Sice zatím jen tak zpola a trochu pozdě, ale přece. Pochopila, že nálady občanů v evropských zemích jsou diametrálně odlišné od pseudohumanistické centrální evropské linie. Že si lidé nechtějí nechat vnutit jiný způsob života než odpovídá jejich tradicím. A že jejich trpělivost s protežováním nepřizpůsobivých imigrantů má své hranice. Za nimi se pak může stát ledacos. Včetně nástupu skutečných extrémistů, kteří využijí neschopnosti vládních i opozičních evropských politiků nazývat věci pravými jmény a efektivně řešit skutečné problémy.

Přiznám se, že se mi ulevilo. To, že multikulturalismus fatálně ohrožuje naší společnost, říkám už dlouho. Stejně jako tvrdím, že se politik především musí starat o zájmy a prosperitu vlastních občanů. Těmi samozřejmě mohou být i ti, kteří přišli odjinud, ale plně respektují naše tradice, naše zvyklosti, naší kulturu a naše právo. Konečně tedy snad mohu sundat tu extrémistickou nálepku, kterou mě cejchovali mí kritici a média. Nebo jí musejí nalepit i kancléřce Merkelové. To si ovšem netroufnou. Upřímně, je mi to jedno. Spíš mě zajímá, kdy se podobného přístupu k věci dočkáme u našich politiků. Petra Nečase, Radka Johna, Karla Schwarzenberga, Bohuslava Sobotky, zkrátka všech, kteří - ať už ve vládních křeslech nebo v opozici - stále setrvávají na svých eurohujerských pozicích, která mají multikulturalismus a pseudohumanismus v náplni práce. Možná se ale spíš dočkáme obdobné situace jako koncem osmdesátých let, kdy měl socialistický tábor pod vedením Sovětského svazu už dávno svého Gorbačova a perestrojku, ale u nás stále držel pevnou stráž zastydlý husákovský normalizační režim. A k tomu aby padl, bylo potřeba v listopadu 1989 nafingovat smrt studenta. Nic jiného by s námi asi nehnulo. A kancléřka Merkelová určitě ocení, že budeme přijímat všechny imigranty, které nebudou chtít v Německu. Konečně tak jsme si to odsouhlasili v Lisabonské smlouvě...

Autor: Jana Bobošíková | neděle 17.10.2010 22:20 | karma článku: 37.44 | přečteno: 3903x

Další články blogera

Jana Bobošíková

Česká hospoda má stejná práva jako pražská kavárna

K dnešnímu Dni boje za svobodu a demokracii se váží dva klíčové body. Prvním jsou základní pravidla svobody a demokracie. Druhým bodem je rozdíl mezi skutečnými demokraty a současnými elitáři.

17.11.2016 v 14:57 | Karma článku: 42.36 | Přečteno: 2601 | Diskuse

Jana Bobošíková

Proč vláda podlézá landsmanšaftu?

Ke smíření s Německem na vládní úrovni došlo v roce 1997 společnou deklarací. Gesta vlády směrem k landsmanšaftu jsou nadbytečná a pro budoucnost nebezpečná. Zpochybňují poválečné dohody a rozmělňují fakta o zločinech nacismu.

15.5.2016 v 20:25 | Karma článku: 41.64 | Přečteno: 3742 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Blanka Fay

Zavírame vlastním strachem svobodě vrátka?

Nikdy necítím spojení s vlastním češstvím víc, než když vidím záběry z Mnichova 1938, z roku 1968 nebo si vzpomenu na rok 1989 a ten pocit, že se něco asi děje.

17.11.2017 v 23:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jan Dvořák

Polistopadové výdobytky bereme už jako samozřejmost, společnost se emanciovala

Nebylo od věci, že právě ve sváteční den vyrazili do ulic a na veřejná prostranství průzkumníci veřejného mínění z politické sféry.

17.11.2017 v 20:05 | Karma článku: 9.05 | Přečteno: 149 | Diskuse

Ivo Rottenberg

17. listopad roku 1989

Byl to den jako každý jiný. A přece na něj hledíme jinak, stal se z něj svátek. Tedy jak pro koho. Ten v roce 1989 by byl opět jedním z obyčejných, na který by se vzpomínalo jen pohledem na události v roce 1939.

17.11.2017 v 17:45 | Karma článku: 11.79 | Přečteno: 287 |

Josef Prouza

Listopad 1989 na vlastní oči – byl jsem, kde jste nebyli, viděl neviděné, zažil netušené

Byl jsem v ty zlomové dny tam, kam se leckdo nedostal. Den po dni. V Národním divadle při vyhlášení stávky, při zakládání OF v Činoherním klubu, denně na FAMU,DAMU, na demonstracích. A hlavně v rozhlase. To se vám tehdy děly věci!

17.11.2017 v 17:33 | Karma článku: 21.69 | Přečteno: 845 | Diskuse

Andrej Poleščuk

Takhle opravdu ne, milá EU!

Blog je reakci na článek POLITICO, který vyšel před necelým týdnem. Popisuje se v něm snaha EP o zahájení agitace v pro prospěch pro-EU tábora za peníze daňových poplatníků. Domnívám se, že to ale není správný cesta.

17.11.2017 v 17:27 | Karma článku: 26.41 | Přečteno: 1163 | Diskuse
Počet článků 107 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4911
Ing. Jana Bobošíková, manažerka, bývalá poslankyně Evropského parlamentu


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.