Nechcete Lisabonskou smlouvu? Volte Suverenitu!

Z dvou nezávislých průzkumů, které si nechala zpracovat Česká televize pro včerejší volební speciál Otázek Václava Moravce, jasně vyplývá, že jediná strana v České republice, která je proti Lisabonské smlouvě a má šanci na zvolení do Evropského parlamentu, je v tuto chvíli Suverenita.

Suverenita má však připravené i řešení, jak hájit zájmy občanů ČR a hlavně jak ochránit majetky lidí žijících v příhraničních oblastech. Do přístupových smluv s Chorvatskem, se v případě svého znovuzvolení, budu zasazovat o přidání stejné výjimky, jakou má v Lisabonské smlouvě i Polsko a Velká Británie.

Často slýchám od těch, kteří Lisabonskou smlouvu prosazují obdobnou argumentaci, kterou si zde dovolím odporovat v následujícím fiktivním rozhovoru.

A to jsme jako Češi jediní tak mazaní v Evropě, že jsme přišli na to, že je Lisabonská smlouva škodlivá? Proč ji tedy ratifikovaly všechny státy v EU, jen my stále otálíme?

Tak předně Lisabonská smlouva stále není ratifikována v dalších pěti zemích EU kromě České republiky. Irové smlouvu odmítli v referendu 12. 6. 2008. Německý prezident čeká na vyjádření tamějšího Ústavního soudu. Polský prezident stále ještě nepodepsal ratifikační listiny. Britská královna stále ještě neodeslala podepsané ratifikační listiny. Navíc ve Finsku jsou proti Alandské ostrovy, autonomní součást Finska. Těchto šest zemí (včetně České republiky) tedy ještě Lisabonskou smlouvu neratifikovalo - ratifikace je zakončena až uložením listin u italské vlády.

A teď k první otázce - zdali jsou Češi opravdu tak mazaní, že jako jediní prohlédli nebezpečí Lisabonské smlouvy? S mazaností to nemá nic společného, důležitá je totiž specifičnost českého prostředí a jeho poválečného historického vývoje, kde zejména české pohraničí je ohroženo majetkovými nároky sudetských Němců a potomků nacistických kolaborantů. Jak, to odpovím hned v další otázce.

Lisabonskou smlouvu jsem četl, ale nenašel jsem v ní nic, před čím tady varujete! S těmi Benešovy dekrety jste si to celé vymyslela?

S ratifikací Lisabonské smlouvy vejde v platnost i Listina základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy. O tom, že by tato Listina neměla být součástí Evropské ústavy (později Lisabonské smlouvy) jsem hovořila již v červnu 2007 v Evropském parlamentu. Je to právě tato Listina základních práv EU, která umožňuje prolomení Benešových dekretů. Po ratifikaci Lisabonské reformní smlouvy, která tak získá sílu Smlouvy zakládací, se vlastnické spory přesunou k Soudnímu dvoru EU v Lucemburku. Ani čeští renomovaní právníci, ani soudce Soudního dvora EU v Lucemburku prof. JUDr. Malenovský nevyloučili, že Soudní dvůr EU, pod který bude Lisabonská smlouva spadat, může dojít k jiným závěrům, než k jakým došel Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, u kterého se až do ratifikace Lisabonské smlouvy spory řeší.

Dejme tomu, že uvěřím Vaší právní analýze z dubna 2008, co můžu ale pro ochranu svého majetku v pohraničí udělat? A co proto děláte vy?

Za prvé, ke stejnému závěru došel i odborný článek v časopise Právní rozhledy 8/2009 z 28. dubna 2009, který jasně říká, že jedinou možností, jak zajistit majetková práva lidem v příhraničních oblastech, je prosadit si stejnou výjimku jako má Polsko a Velká Británie. Za druhé je třeba pravdivě informovat o stavu schvalování Lisabonské smlouvy. Češi nejsou jedinou zemí v Evropě, která brzdí ratifikační proces, jak často slýcháme od politiků v médiích! Já sama jsem předložila návrh, aby se o Lisabonské smlouvě rozhodovalo v referendech - bohužel byl podpořen pouze třetinou Evropského parlamentu. Dále je nutné předložit deklaraci, která odsoudí nátlak na druhé irské referendum. Je také nutné spolupracovat se všemi, kteří odmítají Lisabonskou smlouvu a podporovat prezidenta ČR Václava Klause v jeho tendencích Lisabonskou smlouvu nepodepsat. Jen tak si můžeme jako Česká republika vydobýt vyjednávací prostor pro přidání České republiky do stejného protokolu, jaký si vyjednala i polská a britská vláda a jaký si zapomněla vyjednat vláda Mirka Topolánka. Zdržovat ratifikaci a nevyjednat si tím výjimku jako má Polsko či Británie, by bylo zbytečné.

Co je to ten Protokol 30, o kterém tak často mluvíte?

Pro zájemce tedy přetiskuji plné znění výjimky (Protokol 30), kterou si vyjednalo Polsko a Velká Británie. Jinými slovy v Protokolu 30 jde o to, že polské a britské právo bude vždy nadřazené Listině základních práv EU, tudíž u lucemburského soudu by nikdo z potomků nacistických kolaborantů nemohl nikdy uspět s žalobou zpochybňující majetková prává lidí žijících v pohraničí.

PROTOKOL O UPLATŇOVÁNÍ LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE V POLSKU A VE SPOJENÉM KRÁLOVSTVÍ

Článek 1

1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.

2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království.

Článek 2

Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království.